Rybník Oprám neboli zatopený lom Gustav I

Někdy kolem roku 1740 bylo u tehdejší obce Arbesau (Varvažov) objeveno uhlí, resp. byl o tom učiněn záznam: mostecký měšťan František Weidlich totiž dostal povolení k těžbě (čili o uhlí již musel vědět). Zbytky dobývací činnosti primitivním způsobem jsou známy z okolí již v 17. století (podle legendy prý už 12. století v Předlicích) a v terénu jsou lépe či hůře patrné dodnes (prohlubně od povrchové těžby, tzv. pinky). Původní povrchová těžba (čtěte: přinesu si lopatu a na poli si do džberu naberu) vzala rychlý konec ve 20. století, kdy se technologie podepsala na urychlení přeměny krajiny.

Je fér říci, že zdejší uhlí vlastně vzniklo jako ona pověstná poslední kapka. Na severovýchodním okraji teplicko-chabařovického jezerního komplexu, jehož pohrobka dnes máme takřka na dohled, se postupně oddělila relativně mělká a dostatečně velká oblast. Řekněme zátoka. A do ní až do konce miocénu padaly všechny tehdy možné organické materiály (dokonce zde byla během těžby odkryta fosilie želvy bahenní) a na ně se postupně ukládaly písky a spraše, které zakonzervovaly proces uhelnatění.
Zatímco kvalita chabařovického uhlí byla velmi vysoká, zde se právě vzhledem k času vývoje stihl vytvořit "pouze" lignit, tedy nejméně kvalitní hnědé uhlí.

Těžba v podobě velkého objemu uhlí se začala organizovaně odehrávat na dole Gustav I. v roce 1895, v blízkosti se r. 1949 otevírá důl Gustav II. (později přejmenován na důl Antonína Zápotockého na Úžíně). Výnos dolu se postupně zvyšoval, ovšem nejvíce se uplatnil mezi válkami, kdy byla dokonce z Úzkorozchodné tramvajové trati Ústí n/L - Bukov - Telnice vyvedena odbočka o délce 203 metrů (s názvem Gustav Stollen) právě pro odvoz uhlí do Ústí (a odtud dál). V roce 1954 byla odbočka snesena/zrušena a těžba postupně utlumována. Hlavní roli tím přebírá důl Gustav II. Dobývací prostor se podrobuje podle tehdejších možností rekultivaci hydrické (zatopení těžební jámy) a lesnické (prostě se nechal zarůst). V okolí se dají pouhým okem rozeznat zbytky důlních struktur (mj. cestou do Žandova). Výsledkem rekultivace území je vodní nádrž Oprám s rozlohou 3,12 ha.

Zdroj: https://www.geocaching.com/