Těžba uhlí na Varvažovsku

První písemný záznam o výskytu uhlí v oblasti dnešního Varvažova (dříve Arbesau) pochází z období kolem roku 1740. Tehdy získal mostecký měšťan František Weidlich povolení k těžbě, což naznačuje, že s výskytem uhlí byl již dobře obeznámen. Zbytky primitivní dobývací činnosti však lze v širším okolí doložit ještě dříve – některé nálezy naznačují povrchovou těžbu už v 17. století, a podle legend dokonce ve 12. století v nedalekých Předlicích. Důkazy o této činnosti jsou dodnes patrné v krajině v podobě prohlubní zvaných „pinky“, které vznikly při povrchové těžbě.

Povrchová těžba, zprvu velmi jednoduchá (doslova s lopatou a džberem na poli), postupně ustupovala s nástupem moderních technologií během 20. století. Ty zásadně proměnily podobu krajiny.

Geologicky se zdejší ložisko uhlí vytvořilo jako důsledek vývoje v severovýchodní části někdejšího teplicko-chabařovického jezerního komplexu. V jeho mělké, oddělené části – jakési zátoce – se až do konce miocénu ukládaly vrstvy organických materiálů, včetně rostlinných zbytků, které následně překryly písky a spraše. Tyto vrstvy vytvořily vhodné podmínky pro proces uhelnatění. Během těžby zde byla dokonce objevena fosilie želvy bahenní. Na rozdíl od kvalitnějšího chabařovického uhlí se zde kvůli kratšímu vývoji utvořil především lignit – méně hodnotná forma hnědého uhlí.

Organizovaná těžba většího rozsahu začala v roce 1895 na dole Gustav I. Nedaleko se roku 1949 otevřel důl Gustav II., později přejmenovaný na důl Antonína Zápotockého (v oblasti Úžína). Význam těžby rostl zejména v meziválečném období, kdy byla k dolu vybudována 203 metrů dlouhá odbočka z úzkorozchodné tramvajové tratě Ústí nad Labem – Bukov – Telnice. Tato spojka, nazvaná Gustav Stollen, umožňovala efektivní dopravu uhlí do Ústí a dále. V roce 1954 byla odbočka zrušena a těžba na Gustavovi I. postupně utlumena, zatímco hlavní těžební činnost převzal důl Gustav II.

Po ukončení těžby prošlo území rekultivací – hydrickou (zatopení těžební jámy) a lesnickou (ponechání samovolnému zarůstání). Výsledkem těchto úprav je vodní plocha Oprám o rozloze 3,12 ha, která vznikla v místě bývalé jámy dolu Gustav I a dnes slouží k rekreačním účelům. V krajině jsou dodnes patrné zbytky důlních struktur, například při cestě směrem k Žandovu.

Zdroj foto: https://www.zdarbuh.cz/reviry/pku/dul-gustav-i-a-ii-pozdeji-dul-a-zapotocky/